I když název nemoci není nikterak neznámý, přesto se často stává, že si lidé pod touto diagnózou představí něco trochu odlišného, než čím je ve skutečnosti. Mezi zažité mýty patří třeba to, že každý se schizofrenií automaticky trpí rozdvojením osobnosti nebo že všichni nemocní se chovají zcela stejně. Tato nemoc však může mít mnoho variant.
Co je to vlastně schizofrenie?
Jedná se o vážnou duševní poruchu, která se projevuje na více úrovních. Jsou zde změny ve vnímání, myšlení, pozornosti i v prožívání emocí. Termín „schizofrenie“ pochází ze složení řeckých slov „rozštěp“ a „mysl“. Nemoc byla dříve označována jako předčasná demence, avšak dnes je prokázáno, že při ní nejsou zasaženy rozumové schopnosti jedince.
Proč nemoc propukne?
Na vzniku nemoci se podílí více faktorů. U jedince jsou k nemoci nejprve určité dispozice, a jakmile se v životě objeví „spouštěč“, nemoc propukne. Nikdo však neví, zda v sobě sklon k této diagnóze má, a není samozřejmé, že během života disponovaný jedinec narazí na spouštěcí faktor nebo že jej zasáhne natolik, aby nemoc propukla.
Jistou náchylnost k nemoci dávají faktory genetické i ty ovlivněné okolním prostředím. Je vyšší riziko vzniku schizofrenie, pokud již touto nemocí trpí přímý příbuzný nebo pokud se v rodině objevují jiné psychické obtíže. Další vliv zde může sehrát průběh těhotenství (užívání alkoholu či drog matkou) nebo komplikace při porodu. Objevuje se spojitost též s užíváním návykových látek a nefungujícími sociálními poměry. Spouštěčem nemoci bývá obvykle nějaký vážný nezvládaný stres – akutní či chronický.
Jak se Schizofrenie projevuje?
Projevy nemoci se obvykle začínají ukazovat v období dospívání, nejčastěji zhruba do 35. roku věku. To je zároveň obdobím velkých změn v životě. Člověk řeší svou budoucnost, zažívá studijní ne/úspěchy, první lásky i větší zklamání. Spouštěčem nemoci pak snadno může být již zmíněný stres, se kterým se nedovedeme vypořádat.
Na světě neexistují dva shodní lidé s touto diagnózou. Nemoc disponuje velkou a pestrou škálou projevují, které se mezi sebou v různé intenzitě kombinují. Příznaky je možné rozlišit na pozitivní a negativní. Není to ve smyslu, že u pozitivních by byla např. snazší léčba, ale v tom, že pozitivní člověku něco „dávají“, negativní na straně druhé „ubírají“.
Pozitivní příznaky schizofrenie
Za pozitivní příznaky lze jmenovat zejména halucinace nebo bludy. U lidí se nejčastěji objevují sluchové halucinace v podobě hlasů, které jim něco našeptávají či nařizují. Významné jsou též pocity pronásledování, čtení vlastních myšlenek. Dále se objevuje překotná řeč s rychlým a málo srozumitelným sledem slov.
Negativní příznaky schizofrenie
Za negativní příznaky je považována zejména oploštělost emocí, neschopnost emoce prožívat, zpomalení řeči a uzavírání se do vlastního světa. U lidí se schizofrenií jsou dále patrné změny v osobnosti, mají emoce zcela nepřiměřené dané situaci a velmi svérázný způsob myšlení. Příznaky s sebou nesou i další dopady, jimiž je zhoršení situace v pracovním životě i celkově ve společenských interakcích. Lidé zapomínají dbát i na péči o sebe sama. Nemoc s sebou bohužel velmi často nese též sebevražedné sklony.
Existuje více druhů schizofrenie?
Dle převládajících příznaků nemoci je možné odlišit více typů schizofrenie. Nejčastěji se vyskytuje paranoidní schizofrenie, pro niž jsou charakteristické právě halucinace a bludy. V mládí často vzniká simplexní schizofrenie, která s sebou nese negativní příznaky, je u ní velmi komplikovaná léčba a často přetrvává celoživotně.
U mladých lidí může začínat též hebefrenií schizofrenie spojená se zanedbáváním povinností, filozofováním, náladovostí a nelogickým myšlením. Často bývá toto chápáno zprvu jen jako projev puberty či dospívání a k diagnóze se přichází až později po rozvinutí dalších příznaků.
Pokud je narušena oblast pohybová, mluvíme o katatonní schizofrenii. Neobjevuje se příliš často a projevem mže být ztráta hybnosti způsobená hlasy, které člověku pohyb zakazují, či naopak zcela nekoordinovaná aktivita, stereotypní pohyby a věty. Na této stránce najdete kompletní rozdělení druhů schizofrenie.
Jaká je léčba a prognóza?
Diagnóza nemoci bývá stanovena na základě příznaků během vyšetření. Podstatné je, že tyto příznaky již přetrvávají nějakou dobu, a nejsou jen okamžitou reakcí na stresové období. Z medikamentů jsou obvykle předepisována antipsychotika. Při vážnějších obtížích bývá nutná hospitalizace nemocného. Důležité je zapojení rodiny nemocného do procesu léčby, je nezbytná vzájemná spolupráce s odborníky. Léčba je doplněna psychologickou a sociální intervencí, jejímž cílem je zvýšení psychické odolnosti člověka, a nácvik dovedností, které mu umožní co nejlepší fungování v každodenních situacích.
U těžkých stavů je využívána i elektrokonvulzní terapie, která s sebou nese velmi nemilou představu o svém průběhu. Dnes má však již šetrné působení na stav pacienta a je při ní úmyslně vyvolán záchvat, který má na mysl nemocného léčebný efekt.
Prognózu u tohoto onemocnění není snadné předvídat. Část pacientů se vyléčí a obtěžující příznaky nemoci zmizí, u jiných dojde postupně ke zlepšení, ale některé z projevů zůstanou či se opakovaně vrací. Nejméně optimistická je prognóza u části pacientů, kteří na léčbu nereagují či reagují jen minimálně, tehdy nemoc probíhá chronicky a celoživotně.
Pro nemocné je velmi důležité, pokud si mohou udržet uplatnění či si nalézt takové, kde budou přijímáni i s jejich onemocněním. Jelikož nemoc často propuká v mládí, je mnohdy nalezení pracovního uplatnění komplikováno nedokončeným vzděláním. Je však možné využít sociálních služeb v rámci neziskových organizací, které zajišťují psychicky nemocným práci. Hodnocení života lídí s schizofrenií.
Kde se o schizofrenii můžete dočíst více?
- Další zajímavé informace o schizofrenii
- Celý blog o schizofrenii